Zdravím :)

31. července 2008 v 12:56 | Ann
Musím jen zareagovat na komentář, který jsem dostala od NicOOlka ***:
"ahoj ... na tvuj blog chodim pravidelne nekdy i nekolikrat denne ... a musim rice ze se opravdu zhorsuje...
asi si myslis ze kdyz sem das 100 clanku ktery jsi nekdy zkopirovala ze to bude stacit..
kde jsou tvoje denni jidelnicky??? tvoje clanky?? tvoje fotky ??
sory ale spadla si hodne hluboku :-(
je mi to fakt lito neber to jako neco co by te melo urazit ale je to muj nazor a myslim ze nejsem jednina kdo si to mysli :-(
p.s. chapu ze asi nemac tolik casu ... ale treba ja ocenim tvuj clanek jednou za tyden kdyz bude psany tebou nez 10 clanku denne zkopcenych z netu ...
mej se krasne a doufam ze se polepsis"
Odpovidam verejne aby si odpoved mohli precist i ti, co si mysli neco podobneho:
Dekuji za komentar a uplne s nim souhlasim, ale bohuzel opravdu nevim, co bych sem mela za sebe psat, protoze ja uz se docela dlouho hubnout nesnazim. Co se snazim je jist zdrave a hodne sportovat, ale v podstate nemam sebemensi duvod vest si hubnouci blog. Moje jidelnicky moc redukcni nejsou, protoze se hodne venuju pohybu a posilovani, proto by asi nebyly tim nejlepsim prikladem pro ty co se snazi zhubnout..
Byly casy kdy sem to s hubnutim dost prehanela a myslim ze lidi co sem chodi od zacatku to dobre vedi. jediny na co sem dokazala myslet bylo jidlo, nebo spis, jak a co nejist. Proto sem pridavala tolik "motivujicich clanku". Psala sem sem v podstate to, co bylo zrovna v moji hlave, potrebovala sem to dostat ven. Jenze to uz davno nejsem ja, nastesti! Usla sem od ty doby dost dlouhou cestu a citim se ted stastnejsi, nez kdykoliv predtim. Obdobi hubnuti mi hodne vzalo, skoro vsechno. Nesla sem na to dobre, nejist neni dobry. Zivot kdy se bojite kousnout do bananu, protoze se bojite kalorii.. to opravdu neni zivot. Jenze to ja sem si vubec neuvedomovala a bylo mi to jedno protoze hlavni bylo hubnuti. Az ted si uvedomuju, jak spatne psychicky sem na tom byla. Tim chci rict- uz tady neuvidite zadne thinspo, motivaci a podobne, protoze me osobne to uz nezajima. Jidelnicky sem vysvetlovala, a clanky, ty sem opravdu uz jen kopiruju z netu, to nepopiram. Davam sem ty, co mi prijdou osobne nejak zajimavy, nebo ty, co se tykaji hubnuti, i kdyz si to muzete precist sami na danym srveru..
Blog bych mohla klidne zrusit, jak sem taky udelat chtela, ale prijde mi to lito to mazat, kdyz je tu tolik dobrych clanku..takze mi nezbyva nic jineho nez rict, nez ze se omlouvam ale opravdu tenhle blog, pokud ho budu dal vest tak jen v takovy podobe, jaky je, protoze to je maximum, co pro vas muzu udelat. Jsou miliony ostatnich pro ana a nebo jen hubnoucich blogu ktery vas urcite budou motivovat v hubnouti a ja verim, ze to zvladnete, jen si dejte pozor na to, aby se hubnuti nestalo to jedinym a poslednim ve vasem zivote, protoze to za to opravdu nestoji.
Krasny prazdniny vsem! Ann
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anicka :) Anicka :) | Web | 31. července 2008 v 19:34 | Reagovat

Ja osobne Ti dakujem za vsetky tie clanky, pretoze tvoj blog aj tvoje zmyslanie sa ubera podla mna tym najrozumnejsim smerom. A som velmi rada,ze si napokon dospela k takemuto stavu, sportovat,zdravo jest, nestresovat sa koli jedlu. Najdolezitejsie je to, ci si stastna. Drzim ti palce velmi moc a aj tebe krasne prazdniny :-* drz saa :)

2 Verisek Verisek | 31. července 2008 v 19:53 | Reagovat

Myslim,že jsi velice rozumná. Přeji Ti hodně štěstí a úspěchů.

3 NicOOlka *** NicOOlka *** | 31. července 2008 v 20:14 | Reagovat

děkuju :-P chápu tě ted alespon vim jak to s  timhle blogem bude :-D

mej se krasne a preju hodne stesti do zivota

4 Fit-girl Fit-girl | Web | 1. srpna 2008 v 10:12 | Reagovat

Hezký článek, chápu tě ;)

5 sushenka sushenka | Web | 2. srpna 2008 v 19:11 | Reagovat

gratuluju k životu, kdy neřešíš tolik jídlo.... závidim ;)

6 Lenka Lenka | 6. srpna 2008 v 12:05 | Reagovat

Taky Ti gratuluju. Byla jsem na tom podobě jako Ty- zažila jsem si to "pro-ana" období, kdy jsem nemyslela na nic jinýho, a chápu tu úlevu, kterou ted zažíváš. Já osobně jsem měla pocit, že mi konečně spadly klapky z očí, můžu zase žít a bavit se. A to za to rozhodně stojí, takže ti držím palce, abys do toho tunelu do temnoty nespadla nikdy znova;) Protože ono se to nezdá, ale číhá to na nás pořád dál...

7 Ann Ann | 9. srpna 2008 v 22:58 | Reagovat

Lenka: presne, je to uleva. Myslim ze jedna ex anorekticka to popisovala jako "probuzeni se z komatu". Ja nastesti tak hluboko neklesla ale i tak to bylo psycho. Kdyz si uvedomim ze sem skoro pul roku jedla jen zeleninu a suchary...prazdnej zaludek nalejvala litrama caje a kaslala na to, jak mi je psychicky, hlavne ze hubnu..zhubla sem sice 15kilo za strasne kratkou dobu ale stastnou me to fakt neudelalo!

Az ted si vazim zivota a mam z nej radost a je mi jedno,kolik vazim. Kazdy den 40min posiluju, a ne proto, ze chci vypotit to jidlo co sem snedla, ale protoze me to bavi, a protoze se potom citim dobre. A jim tak, ze nikdy nemam hlad...

Zivot je moc kratkej na to, aby sme se morily hlady a trapily se. Je spousta jinych veci pro ktery stoji za to zit!

8 dona dona | Web | 6. listopadu 2009 v 23:11 | Reagovat

drzim takypalce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama